O nedělišťském zámku se v kronice z roku 1922 můžeme dočíst v novinových výstřižkách z časopisů „Kraje královéhradeckého“ v podání Ludvíka Domečky toto:
Zámek v Horních Nedělištích byl vystaven na místě bývalé tvrze Karlem Ferdinandem Dobřenským před r. 1748. Svědčí o tom znak jeho čáp se znakem jeho choti Alžběty, rozené Strakové z Nedabylic na předním a zadním štítě mansardy. R. 1865 Jaroslav hrabě ze Štenberka dal jej opravit. Při opravě té odstraněny byly těžké železné mříže v přízemních oknech.
Zámek je jednopatrová budova s mansardou nad ní a dvojitou střechou. Ze stanové střechy mansardy vyčnívají dva plechové chrliče v předu i vzadu. Zámek je kryt šindelem. Kamenným barokním portálem vchází se do síně, jejíž klenba spočívá na dvou kamenných sloupech s korintskými hlavicemi. Na dveřích zachovaly se ještě železné barokní závěsy a na některých i šoupátka a na vratech velký zámek s dvěma západy. Pokoje v přízemí jsou klenuty a klenby tři z nich jsou zdobeny štukovými barokními rámy. Na schodech, vedoucích do 1.patra zachovala se jedna a na schodech do druhého patra tři renesanční mříže, pocházející z původní tvrze. V prvém patře jsou dva sály. Jeden z nich r.1922 přepažen byl dvěma zdmi, takže z něho povstaly tři pokoje. Při tom zničeny byly kraje nástropní malby a štukového rámu ji ohraničujícího.
Zůstal zachovám jen střed malby, Na nebi v oblacích jede bůh slunce. Pod ním na zemi stojí oltář s čápem, znakem Dobřenských z Dobřenic, na němž obětuje kněz z hojné úrody, již představuje žena za ním stojící a v pravé ruce snop držící a putti (košík) s thyrsem. Za oltářem stojí alegorická žena, ochranný genius rodu Dobřenských z Dobřenic a žehná dvěma mladým paním z téhož rodu, jež drží malé děti, a sedící staré paní, která v ruce drží sošku Hada, boha podsvětí, značící brzkou její smrt. Smysl malby je: Bohové dají na přímluvu ochranného genia rodu Dobřenských z Dobřenic požehnání a štěstí jeho pokolením budoucím i s životem se loučícím. Stará paní nepochybně představuje Alžbětu Dobřenskou z Dobřenic, rozenou Strakovou z Nedabylic, manželku Karla Ferdinanda Dobřenského z Dobřenic (+1734). Ježto na obraze je sama bez něho, dá se z toho souditi, že proveden byl až po jeho smrti. V témž poschodí jsou v pokojích většinou opuštěných dvoje barokní kamna, jedny zeleně a druhé hnědě polévané, a kamna ze druhé polovice 19.století, na nichž jsou plastičtí rytíři, držící štíty se šternberskou hvězdou. V jednom pokoji je na stropě vyřezávaný znak Jaroslava hraběte ze Šternberka a jeho manželky Eleonory svobodné paní z Orczy. V přízemí zámku je klenutá šatlava se železnými dveřmi.
Se zámkem sousedil tak zvaný malý zámek, který byl v 16.stol. vystavěn. Bydlívali v něm panští úředníci. Vedla z něho dřevěná chodba nad silnicí ke kostelu. Malý zámek byl pro stáří a dezolátní stav v roce 1936 rozbourán. Stejný osud potkal sousedící pivovar, který byl zrušen roku1898 a zbourán roku 1937.
Zámek byl využit pro bytové jednotky. Stále je zdobil krásný park. Za okupace byla provedena vnitřní úprava zámku a tím částečně znehodnocen ráz památky. Po okupaci zůstal zámek v naprostém nepořádku. V této době ho převzali do správy státní statky, farma Neděliště. Žádné opravy od této doby nebyly prováděny. Celý zámek začal chátrat.
