Historie obce

První zmínku o obci Neděliště nalézáme v darovací listině prvního českého krále Vratislava Opatovickému opatství z roku 1073. Další zmínka o naší obci se dá najít v zakládací listině strahovského kláštera z roku 1143. K další historii podáváme výňatek z kroniky z roku 1922, kterou sestavil a sepsal Václav Semrád, řídící učitel v Nedělištích ustavený prvním kronikářem obce Neděliště.

Výňatek z kroniky:

Dle starých, historicky spolehlivých pramenů sestavil a statečnému občanstvu obce Neděliště věnuje

Frant.Pravoslav Vaníček Týništský,žurnalista
1883

Prastará jest osada Neděliště. Prvotní její dějiny jsou tak jako většiny malých míst v naší milé vlasti v temnotu zahaleny, toliko se ví, že byla od dávných dob sídlem rodin vladyckých ač není známo, že by zde před první polovici 16. století jaké tvrze stávalo. Že osada již v r.1226 byla, lze souditi z toho, že uvádí se v tomto roku Ctibor z Nedělišť.

První známý držitel Nedělišť připomíná se Půta z Turgova, jenž byl zde pánem až do roku 1346. Tento pán byl co milostník dobrodružného krále Jana v Hradecku dosti mocným. Náleželiť mu hrady Hradiště ( u Dvora Králové) a Hostinné a obdržel již r. 1316 za zápůjčku 300 hřiven králi půjčených Dvůr Králové v zástavu, vedle čehož se zavázal králi na věčné časy pevnostmi Hradištěm a Hostinným sloužiti, pak kolikrátkoliv by se králi zlíbilo se 40 zbrojenci do pole válečného se dostaviti. Jest-li by měl také jakés opevněné sídlo na Nedělištích, známo není. Stařičká matka páně Půty z Turgnova Perdita z Kostomlat, jenž syna svého přežila, darovala Neděliště r.1351 klášteru sv.Jiří na podměstí Hradeckém. Klášter svatojiřský vyměnil si Neděliště nejspíše za jiné zboží s pány z Častolovic rodu Hrabišiců, kteří zde od r.1367 až do vymření téhož rodu (1435) vládli. Zejména připomíná se na Nedělišti z doby té Půta z Častolovic, který byl v r.1355 purkrabím na Potštýně a okolo r.1377 hejtmanem v Lužici a pánem velice bohatým. Kromě Častolovic měl Kostomlaty, manská zboží u Černého Kostelce, Neděliště, panství Skuhrovské a Rychemberské , městečko Týniště a Borohrádek(1394), Náchod(1390), Uhřinov, Opočno a Chlumec u Bydžova(1394). Zemřel 1397. Syn jeho Půta mladší z Častolovicdědil zboží otcovské, mezi nimiž se i Neděliště nalézalo. Zemřel nejspíše r.1403, zanechav vdovu Annu rozenou Osvětímskou a syna Půtu nezletilého, jemuž matka co poručnice panství zděděná spravovala. Půta zemřel r.1435 v Přešperce, kdež byl i pochován nezůstaviv po sobě syna žádného než toliko – z manželky Anny z Koldic tři dcery nezletilé.

Na to jsou dějiny Neděliště v temnotu zahaleny, víme toliko, že zde roku 1448 a 1450 sídlel Jan z Nedělišť, který králi Jiřímu z Poděbrad horlivě pomáhal. Později aniž však povědomo jak dostaly se v držení města Hradce nad Labem, kteráž obec vládla tu až do osudného roku 1547, kdež ji zároveň i s jinými statky za pokutu, že neposkytli lidem svým zbrojným králi Ferdinandu I. pomoci proti německým protestantům, Neděliště konfiskovány. Následujícím držitelem Nedělišť byl mocný pán Jan z Pernštýna, ale jenom na krátko, neboť prodal je již r.1548 panu Hamzovi ze Zábědovic. Tento postavil zde tvrz a založil r.1955 s manželkou svoji nedělský chram Páně. Tentýž pán koupil na sklonku svého života nejstaršímu synu svému Janu Bořkovi Hamzovi za své peníze dvůr Světí, druhým pak dvěma synům zanechal Neděliště. Jan Bořek Hamza zemřel před r.1579 a vdova po něm Kateřina z Nemošic a na Přímě se se švakry svými o své věno v dobrotě smluvila. Synové Janovi, když nejspíše bratři jeho bezdětní zemřeli, rozdělili se o statek Nedělišťský a sice dostal Pavel Hamza ze Zábědovic za díl tvrz a dvůr poplužní v Nedělišti, díl vsi s kovárnou a kolárnou na obci a díl vsi Světi s kostelním podacím, čemuž se říkalo díl první. Bratru Mysliborovi Hamzovi ze Zábědovic dostaly se kostelní podací, dvůr Faltovský v Nedělištích a jisté dědiny což se jmenovalo dílem druhým. Toť bylo první rozdělení Nedělišť, jak až na naši dobu trvá. Poněvadž později i v tomto druhém dílu tvrz založena byla, nacházely se v Nedělištích dvě tvrze co sídla panská, dolejší čili starší a hořejší čili novější(nynější zámek). Dolní díl koupil r.1593 od Pavla nějaký pokrevní Hamza a dědili po jeho smrti Bořek Mikuláš, Jan Ctibor a Myslibor Zdislav Hamzové ze Zábědovic jeho synové, jimž mimo to i statek Morašický připadl. Tito prodali r.1612 dne 4.dubna oba statky, Morašický i Nedělský Mysliboru Hamzovi ze Zábědovic sedením na Hořiněvsi a Rozhovicích za 15.000 kop grošů českých. Tento zemřel r.1617 odkázav pořízením svým z téhož roku(dne 26.července) všechny statky své synům Janovi Lvovi a Pavlovi. Tito bratři jsouce náboženstvím katolického, drželi při Ferdinandovi II., a proto ostali po bitvě bělohorské v nerušeném držení statků svých. Pavel ujal se nejspíše po smrti bratrově Neděliště sám. Později dal se Pavel potřebovati co fendrich pod kurfiřtem Saským l.1631 a tam zemřel. Pročež při komisi konfiskační Friedlandské r.1634 odsouzen byl všeho jmění, takže statek jeho Neděliště, tvrz a ves Neděliště s podacím kostelním, dvorem poplužním a mlýnem Albrechtovi z Valdštejna, knížeti Friedlanskému připadnouti měl. Avšak po zavraždění Valdštejna statek ten, jehož se sestra Hamzova Johana Anna Hubryková ujala, za 12.000 kop míšenských odhadnutý ponechán byl synovi po Hamzovi pozůstalému Adamovi Hamzovi. Když pak ten zemřel v nedospělosti, povstala o Neděliště pře mezi matkou jeho Dorotou Barborou Hruškovou z Března, kteráž se opět provdala na pana Pisingera a švekrušemi jejími Lidmilou a Annou Johankou, kterážto pře byla rozhodnuta ve prospěch paní Doroty.

Z rodu Hamzů ze Zábědovic jest ještě známo, že okolo r.1616 Anna Hamzovna ze Zábědovic, na Morašicích a Nedělištích se uvádí. Tato musila zaplatit pokutu po nešťastné bitvě na Bílé Hoře neb měly býti statky její – Morašický a Nedělištský skonfiskovány , že poskytla pomoc stavovskému vojsku a odváděla kontribuci stavům odbojným. Dle rozkazu Ferdinandova dne 20.února 1623 na ponechání statků některým rebelům provinilým jest Anna Hamzovna též vypsána.

Rodina Hamzův ze Zábědovic byla tedy nejdelšími držiteli Nedělišť.

Roku 1652 držela Neděliště paní Majdalena Polyxena z Valdštejna, vdova provdavší se potom za Parisa Pavla hraběte z Lodronu, císařského komorníka a nejvyššího vachtmistra. Tento dědil po smrti její (r.1667), poněvadž mezi nimi nestávalo smlouvy svatební, toliko čtvrt statku, ostatní připadlo dítkám. Že však nebylo možno statek dobře rozděliti, tedy byl prodán komisaři k tomu určenými dne 8.června 1668 za 22.000 zl. rýn. Vojenskému polnímu vůdci Františkovi Ignáci hraběti z Gallasu, panu na Liberci a Hoříněvsi. Díl tento, totiž dvůr poplužní a 30 osedlých ve vsi, patřil od těch dob k panství Hořiněvskému a Smiřickému. Dle Švendy byl po Gallasovi r.1675 v krátkém držení Jan Karel hrabě Špork. Panství Smiřické přešlo z rodu pánů Gallasů do rukou hrabat Šternberků a cestou manželství knížatům z Paarů postoupeno. Když pevnost Josefov stavěna byla, koupil císař Josef II. roku 1780 celé to panství od knížete z Paarů pro královskou komoru českou. Roku 1863 prodáno panství Smiřické, ku kterému i Dolní Neděliště patřily ve veřejné dobrovolné dražbě ve Vídni panu Janu Liebigovi, továrníku v Liberci za 2,500.000 zl. r.č.. Na to r. …. koupil panství Smiřice Hoříněves bez Nedělišť od Jana t.č. již svobodného pána z Liebigů syna císařský rodinný fond 2,500.000 zl. Roku 1868 přešel dvůr Dolní Neděliště, ve Světi a na Lípě na Gabrielu, dceru Jana svob. pána Liebigů, která se provdala za Karla Weinricha,majitele panství Dobřenic. R. 1908 prodal Karel Weinrich dvory Světy, Lípu a Dolní Neděliště cís. rod.fondu. Od r. 1918 po památném převratu 28.října jsou ve správě státu Československého. Co až posud pověděno týká se dílu prvního, totiž Nedělišť Dolních.

Konec výňatku z kroniky, který jsme uvedli v nezměněné podobě tehdejšího jazyka českého z důvodu možnosti nepřesného výkladu, který by mohl vzniknout úpravou.

Z nalepených novinových výstřižků , časopisů “Kraje královéhradeckého”

v podání Ludvíka Domečky, někdejšího ředitele muzea v Hradci Králové se o Horních Nedělištích můžeme dočíst toto:

Druhý díl Nedělišť, zvaný horním, čili Horními Nedělišti, prodal Myslibor Hamza Bořek ze Zábědovic r. 1588 Jakubu Kadrmanovi z Kelče (zemřel 1599). Ale zadlužený statek prodán byl opět po jeho smrti Anně Kadrmanové z Kelče na Poličanech a Velehrádku za 5.200 kop gr. míš. R. 1617 byl horní díl Nedělišť statkem bratří Adama, Jana staršího, Petra, Myslibora a Rudolfa Straků z Nedobylic, kteří zdědili jej asi po svém otci Janu Jiříkovi. Od nich, pokud zůstali na živu, koupila Horní díl Nedělišť Johana Bravantská, roz. Pintovna z Bukovan, jež jej r.1651 prodala Mysliboru Strakovi z Nedabylic za 3.000 kop grošů míš. R.1658 koupila Horní Neděliště Lucie Marie Haugvicová z Nedabylic, poručnice tří dětí Petra Straky z Nedabylic, z nichž Petr r. 1669 plnomocníkem svým prodal jej za 7.306 zl. rýn. jinému Petrovi Strakovi z Nedbalic a sice tvrz a dvůr poplužný a též dvůr Pleský řečený s tvrzí. Ten zemřel asi r. 1689 a odkázal Horní Neděliště manželce své Alžbětě Lukrécii Dobřenské z Dobřenic, provdané po druhé za Mikuláše Bedřicha Bukovského z Hustiřan(zemř.1705) a ta opět strýci Karlu Ferdinandu Dobřenskému z Dobřenic, jehož manželkou byla Alžběta Straková z Nedabylic a jenž dal opraviti kostel v Nedělištích a o kněžiště rozšířiti a vystavěti věž při něm o nynější zámek na místě bývalé tvrze. R.1696 povýšen byl do stavu panského a byl hejtmanem kraje hradeckého. Zemřel r. 1734 a pohřben byl v kostele nedělišťském.

Po něm zdědil Horní Neděliště nejstarší syn Václav Petr. Poslední vůlí z r.1783 Václav Petr, který byl též hejtmanem kraje hradeckého, ustanovil, jsa bezdětek, svým dědicem bratra Jana Josefa (zemř.1796). Po smrti jeho Horní Neděliště zdědil syn jeho Jan Václav, od něhož je spolu s Chlumem koupila manželka jeho Marie Anna Perglasová z Perglasu. Synu jejich Michalu Antonínu byly statek hornonedělišťský, a dvory na Chlumě, Dlouhých Dvorech a statek Hoděčín r.1862 exekučně prodány. Koupil je Jaroslav hrabě za Šternberka za 380.000 zl. Před tím již r.1861 byl v dražbě prodán nábytek v zámku. V době té byl i zámecký archív na dvůr snesen a spálen. Jaroslav ze Šternberka zrušil roku 1865 mlýn vystavěný na Olšovce r.1820 a r.1867 přeměnil je v malý lihovar. Zrušil též dvůr u zámku a přeložil jej k býv. mlýnu. Zámek zevně i uvnitř dal opraviti a pokoje vymalovati. Z nádvoří zámeckého dal odstraniti kašnu a z něho park zříditi. Po Jaroslavu hraběti ze Šternberka zdědila statek Horní Neděliště, se dvory v Chlumě a Dlouhých Dvorech dcera jeho Růžena, kněžna Hohenlohová, podruhé provdaná kněžna Croyová-Dulmenová. R.1908 koupen byl statek horno-nedělišťský od posledních jejich majitelů pro císařský rodinný fond a připojen byl k panství smiřickému. Od r. 1919 náležejí čsl. republice.